Zajímavosti o mandlích

Kromě využití sladkých jader v potravinářství a hořkých v kosmetice mají mandle i léčivé účinky. Obsahují oleje, minerální látky, bílkoviny, kyselinu listovou, vitaminy skupiny B a vitamin E.

Mají čisticí a protizánětlivé účinky, zvyšují imunitu, pomáhají jako ochrana před sklerózou, proti zánětům jater, stimulují funkci štítné žlázy, pro nízký obsah cukrů jsou vhodné i pro diabetiky.

Mandlový olej je využíván nejen v kosmetice, ale i k masážím. Za studena lisovaný je u východních kultur vyhledávaným vnějším i vnitřním afrodisiakem.

Mandle se používají v české kuchyni od pradávna. Poslední studie dokazují, že jsou velmi zdravé, neboť oleje a další látky v nich obsažené dokáží výrazně snížit hladinu nebezpečného cholesterolu v krvi člověka a navíc obsahují další řadu vitaminů, které tělu prospívají.
Nejdůležitější z nich jsou antioxidanty, které pomáhají tělu zbavit se volných radikálů působících v buňkách a tkáních velkou neplechu. Volné radikály dokáží podnítit vznik rakoviny nebo poškodit cévy a srdce. Antioxidanty z mandlí jim v tom mohou zabránit. Podle nového výzkumu dokáží mandle snížit i riziko vzniku Alzheimerovy choroby a diabetu.
Co tedy vlastně mandle obsahují? Jedna hrst mandlí vážící necelých 30 gramů (což je doporučená denní dávka mandlí, kterou bychom měli sníst), obsahuje až 20 různých flavonoidů, tedy látek, které pomáhají před rozvojem nemocí srdce a cév. Uvádí se dokonce, že tyto flavonoidy, pokud jsou v potravě zastoupeny v dostatečném množství, mohou snížit výskyt kardiovaskulárních chorob až o 22%.
V zimě, když listnaté stromy odhalují své větve, je mandloň obsypána nádhernými bělorůžovými květy, které oznamují příchod jara. Mandle představují součást lidské stravy už od nepaměti. Pro svou výživovou hodnotu a kulinářské vlastnosti se staly jedinečnou potravinou se širokým uplatněním.
Mandle jsou bohaté na všechny základní živiny. Mezi potravinami rostlinného původu patří mandle k jedněm z nejbohatších na proteiny. Více než polovinu hmotnosti mandlí tvoří tuky. Skládají se především z mononenasycených (34 %) a polynenasycených (11 %) mastných kyselin, hlavně kyseliny linolové, která v nervové soustavě plní důležitou funkci.
Obsahují méně sacharidů než proteinů či tuků. Proto je vhodné kombinovat je s chlebem nebo se sušeným ovocem, jako jsou rozinky či fíky. Jsou bohaté na vitaminy B1, B6 a na vitamin E.
Mandle jsou jedním z nejbohatších rostlinných zdrojů vápníku a fosforu. Obsahují též významné množství hořčíku, draslíku a železa. Obsah vápníku v mandlích (266 mg/100 g) je o hodně vyšší než v mléku, ale běžně konzumujeme méně mandlí než mléka nebo mléčných výrobků. (Nejde však jen o množství minerálů, které mandle obsahují, ale i o to, jaký je jejich vzájemný poměr. Vápník, stejně jako fosfor a hořčík, musí totiž být v krvi ve správném poměru. Proto našemu tělu prospěje, když budeme konzumovat takové potraviny, v nichž jsou tyto látky zastoupeny v potřebném množství. Je dokázáno, že masitá strava s vysokým obsahem fosforu zpomaluje vstřebávání vápníku ve střevech. Navíc při ní dochází ke zvýšenému vylučování tohoto minerálu močí.)
Mandle jsou velmi bohaté na zinek, měď a mangan, tj. stopové prvky, které v těle plní důležité funkce.
Správná rovnováha mezi atomy vápníku, hořčíku a draslíku je důležitá pro udržování síly svalů a snižování nervového napětí. Nedostatek vápníku v krvi může způsobit nervozitu. Poměr těchto minerálů v mandlích zabezpečuje zdravou funkci nervového systému. Optimální množství fosforu a polynenasycených mastných kyselin (jako kyseliny linolové) pomáhá při tvorbě fosfolipidů, základní složky buněčných membrán.
Pravidelná konzumace mandlí posilňuje nervy, dodává pevnost svalům a pomáhá překonávat stres, depresi a únavu. Sportovci a těžce pracující najdou v mandlích potravinu, která dodává tělu energii a vitalitu.
Navzdory tomu, že mandle jsou bohaté na tuky, nezvyšují hladinu cholesterolu v krvi, ale naopak ji snižují. To stejné platí i o vlašských ořeších. Je to dáno vyváženým poměrem mastných kyselin a vysokým obsahem vitaminu E, který má výrazný antioxidační účinek.
Díky tomu, že mandle obsahují hodně vápníku, který podporuje srdeční činnost, a vitaminu E, mají příznivý vliv na zdravou funkci kardiovaskulární soustavy. Vitamin E, silný antioxidant, zabraňuje tvorbě arteriosklerotického plátu v tepnách.
Mandle obsahují velké množství minerálů, z nichž se skládá kostra (vápník, fosfor a hořčík), a mají alkalizující účinek, který podporuje zadržování vápníku v těle. Díky těmto vlastnostem jsou mandle ideální potravinou pro ty, kdo trpí osteoporózou nebo demineralizací kostí.
Mandle jsou ideální pro těhotné ženy, protože obsahují velké množství minerálů potřebných pro vývoj plodu. Je také dokázáno, že podporují tvorbu mateřského mléka.
Mandlové mléko je velmi výživný nápoj jemné chuti, který má srovnatelný obsah proteinů a minerálů jako kravské mléko. Doporučuje se především v případech alergie na kravské mléko (většinou zapříčiněná reakcí organismu na laktózu - mléčný cukr).
Kravské mléko může u dětí vyvolat alergické reakce, které se projevují ekzémy a vyrážkami. Dr. Bircher-Benner, klasik německé školy přírodní medicíny, s velmi dobrými výsledky aplikoval na kojence a děti postižené kožními a atopickými alergiemi léčbu založenou na mandlovém mléku. Tato léčba je účinná i při vážném novorozeneckém průjmu, střevních obtížích, nadýmání a jiných trávicích problémech.
Mandlové mléko neobsahuje žádný cholesterol a je bohaté na nenasycené mastné kyseliny. Mandlové mléko je osvěžující nápoj bohatý na kalorie a živiny. Je vhodnější než většina nealkoholických nápojů, které děti běžně pijí. Prospívá především psychicky labilním dětem nebo dětem s poruchami koncentrace, protože obsahuje velké množství kyseliny linolové a fosforu, které zvyšují duševní výkonnost.
Starší lidé, kteří nedokážou mandle dobře rozkousat, mohou namísto jejich konzumace pít neomezené množství mandlového mléka.
Mandlové mléko se doporučuje kojícím matkám, protože podporuje tvorbu mateřského mléka.
Mandle se mohou jíst ihned po natrhání a oloupání. V tomto stavu jsou stravitelnější než sušené. Po nějakém čase od sklizně se v mandlích sníží obsah vody a ztvrdnou. I takto se však dají jíst syrové nebo se mohou jemně opražit. Při pražení sice ztratí část svých vitaminů, ale změknou a stanou se stravitelnější. Sušené mandle se dají lépe rozžvýkat a strávit, když se nechají přes noc namočené ve vodě. Další den jsou měkčí a po oloupání chutnají jako čerstvé. Bez slupky jsou mnohem lépe stravitelné.
Marcipán je homogenní směs mletých mandlí a cukru. Španělské Toledo je po celém světě proslulé svým vynikajícím marcipánem. Turrón (nugát): Vyrábí se z mandlí a medu. Může být měkký nebo tvrdý podle toho, jestli jsou mandle celé nebo mleté.
Dr. George D. Pamplona-Roger, z knihy "Encyklopedie léčivých potravin". Vydalo nakladatelství Advent-Orion.
Odborníci na zdravou výživu doporučují konzumovat mandle i se slupkou. Ačkoliv o slupce mandle panuje mýtus, že jsou škodlivé, těžko stravitelné nebo že obsahují kyanovodík ve skutečnosti však není toto vědecky podloženo. Doporučuje se proto konzumovat mandle i se slupkou, protože obsahují vlákninu a antioxidanty.

Mandloně pro nás mají bezesporu trochu tajemstvím opředený až exotický nádech, a to mnozí ani netuší, že podle pověsti vyrostla z části dvoupohlavní frygické Agdistis, tady přesněji z jejího mužství.

Toho ji zbavili bohové, nemohoucí se na tu dvojakou hříčku matky Země dívat. Mandloň je také často zmiňována v bibli. Má symbolický význam pro různá náboženství.

Mandloně jsou keřovité nebo stromovité dřeviny patřící k rodu slivoní (Prunus) jako například švestka. Některé druhy jsou vysoké sotva pár desítek centimetrů, jiné se vypínají do výšky pěti i více metrů.

Mandloně pochází ze severní Afriky a Asie, plané mandloně obecné mají původ na Balkáně a ve Střední Asii. Mandloně znali už naši prapředci v době bronzové, na jejich jádrech si pochutnávali i staří Egypťané. Pro Evropu je nejspíš objevili jako první Řekové, od nich je - ostatně jako skoro vše - převzali Římané, a dokonce mandle označovali jako "řecké ořechy".

I vědecký název Amygdalus pochází z řečtiny a byl odvozen z asyrského označení stromu ah-mygdala, což v překladu znamená jak mandli, tak hezky rostlý strom. Mandloně se ale ubíraly i opačným směrem a našly si cestu za Čínskou zeď, kde dnes patří k předním vývozním artiklům.

Mandloň kvete jako jeden z prvních stromů. Květy jsou složeny z pěti okvětních plátků, jsou bílé, narůžovělé, růžové i načervenalé a mají tři až pět centimetrů v průměru. Třebaže je mandloň z rodu peckovic, její plod není poživatelný. Chlupaté, plstnaté oplodí s kožovitou dužinou záhy sesychá a puká, aby se na svět dostala pecka s chutným jádrem. Druhem mandloně obecné je také takzvaná křehká mandloň (Amygdalus communis fragilis), označovaná podle vlastnosti svých pecek, které praskají po menším stlačení v prstech.

U nás se s původním druhem mandloní můžete setkat na jihu Moravy, kde v přírodě roste mandloň nízká (Amygdalus nana), patřící dnes ke kriticky ohroženým druhům. Pokrývá svým výskytem oblast od Dolního Rakouska přes jihovýchodní Evropu na Kavkaz a zasahuje až do stepí Střední Asie.

Jak název napovídá, jedná se o nízký keř, jehož výška jen málokdy přesáhne jeden metr. Má hnědozelené, ve stáří stříbřitě zbarvené větve, je bohatě olistěná kopinatými listy. Květy jsou nejčastěji zbarveny růžově.

K často vysazovaným ozdobným keřům v zahradách a parcích patří mandloň trojlaločná (Amygdalus triloba) s vyšlechtěnými plnokvětými varietami.

Mandle se rozdrtí, smíchají se s cukrem, případně dalšími surovinami, hmota se důkladně prohněte, případně i zahřívá a odpařuje, aby měla určitou vlhkost. Výsledná chuť by měla být zřetelně mandlová. Pro jakost marcipánu je důležitý nejen pracovní postup, ale také suroviny a jejich vzájemný poměr. Jedna z receptur např. požaduje pro základní surovou marcipánovou hmotu nejméně 50 % mandlí a nejvýše 50 % cukru, přičemž nepřipouští nahrazování mandlí burskými oříšky, lískovými oříšky ani jinými surovinami. Marcipán může být součástí náplní cukrářských výrobků i cukrovinek, vyrábějí se z něho modelované výrobky ve tvarech květin, listů, ovoce a figurek pro cukráře a spotřebitele ke zdobení cukrářských i jiných výrobků. Prodává se také ve formě tyčinek, válečků, "chlebíčků" a mnoha jiných tvarů pro přímou konzumaci.Vedle skutečného marcipánu s vysokým obsahem mandlí se můžeme v obchodech setkat také s výrobky, které sice jsou označeny jako marcipán, ale mnoho společného s ním nemají. Jako základní suroviny jsou v těchto případech ve složení na obale uváděny, kromě cukru, např. sója, kokos, rostlinné tuky, sušené mléko atd. Často neobsahují ani minimální podíl mandlí a mandlová chuť a vůně se docilují použitím aromatu. Neexistuje totiž právní předpis, který by stanovil, jak má marcipán vypadat. (Více o marcipánu si přečtete zde.)Kromě samotných mandlí lidé využívali i látky v mandlích obsažené. Amygdalin se používá jako součást přípravků proti kašli (např. Solutan). Lisováním mandlí za studena se získá mandlový olej, který se používá při výrobě kosmetiky do krémů na zjemnění pleti, parfémů a mýdel. Dříve se přidával do léčivých mastí a projímadel a používal se proti hučení v uších.